1 |
dativus (1.1) ''gramatyka'' celownik, przypadek określający odbiorcę czynności (pytania komu? czemu?) | (1.1)
|
2 |
dativusdativus, dativach, dativami, dativem, dativie, dativom, dativowi, dativów, dativu, dativy, datiwie
|
<< den | ø >> |